SVÁTOST SMÍŘENÍ - VIDITELNÉ ZNAMENÍ ODPUŠTĚNÍ

SMYSL A VÝZNAM "ZPOVĚDI"

 Postní doba začíná letos velmi brzy. Je to doba pokání a nápravy života. S Boží pomocí se však lidské snažení stává mnohem účinnějším a při tom snadnějším. Myslíme tím milost, která se tak bohatě uděluje při svátosti smíření, které se někdy také říká svátost pokání, odpuštění a Božího milosrdenství.

 Pod vlivem protestantismu už dlouho přetrvává v lidech odpor ke svaté zpovědi: „S Bohem si vše vyřídím sám, je to moje věc, nepotřebuji žádného prostředníka ...“ Pán Ježíš po svém vzkříšení přišel mezi apoštoly, dechl na ně a řekl: „Přijměte Ducha sv. Komu hříchy odpustíte, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou.“ (srov. Jan 20, 19 - 23)

 Jestliže přijímáme Boha jako nekončící lásku, která se zjevuje v Ježíši Kristu, pochopíme nutnost stálé vnitřní proměny a očišťování. Láska Boží totiž umožňuje člověku pochopit podstatu každého provinění a nevěrnosti. A naše hříchy nám mohou být odpuštěny, protože Ježíš vzal z lásky k nám naše nepravosti na sebe. "Byl proboden pro naše hříchy, rozdrcen pro naše viny, tížily ho tresty pro naši spásu, jeho rány nás uzdravily" (prorok Izajiáš 53, 5).

ÚLOHA KNĚZE VE SVÁTOSTI SMÍŘENÍ

 Ve svátosti smíření se v přítomnosti kněze zpovídáme Bohu. Kněz je zde pouze viditelným nástrojem milosrdné Boží lásky. Kněz sám hříchy neodpouští!

ZPOVĚĎ POTŘEBUJE ČAS

 Zápas s vlastním svědomím vyžaduje čas. Hřích totiž mnohdy není snadné rozpoznat. Spěch může způsobit, že se zpověď stane povrchní. Chceme-li jít ke zpovědi, musíme se na ni nejprve připravit: modlit se za ni, prosit Boha o světlo a zpytovat svědomí.

ZPYTOVÁNÍ SVĚDOMÍ

 Duch svatý povzbuzuje každého člověka, aby vnikl "do sebe" a pocítil touhu navrátit se k Otci. Zpytování svědomí je dalekosáhlým skutkem v životě jednotlivce, člověk totiž stojí tváří v tvář pravdivému obrazu vlastního života (Jan Pavel II.).

POZNÁNÍ LÁSKY

 Příprava na zpověď předpokládá nejprve pravdivé poznání Boží lásky, a až potom svých hříchů a sebe sama. Obrácení začíná tehdy, když si uvědomíme svůj vnitřní nepořádek. Při zpytování svědomí se zaměřujeme na naše skutky, myšlenky a motivace. Za dobré poznání vlastních hříchů se musíme modlit.

BOLESTIVÉ RÁNY

 Zpytování svědomí je mnohdy obtížné, protože se dotýká ran, které způsobily naše vlastní hříchy. Hřích totiž působí utrpení našemu okolí i nám a odkrývá lidskou křehkost. Poukazuje na to, jak snadno může být člověk zraněn. Hřích život člověka ničí (Řím 6, 23).

KAŽDODENNÍ ŽIVOT

 Zpytování svědomí zahrnuje náš každodenní život a každou naši činnost. Díky zpytování svědomí můžeme neustále hodnotit rozvoj našeho života.

DĚKOVAT ZA SVŮJ ŽIVOT

 Neméně důležitým prvkem zpytování svědomí je vědomé připomínání si dobrodiní, které jsme v našem životě obdrželi. Celý lidský život a tedy každý den, je darem Otce. Přestaneme-li Bohu děkovat, jsme ohroženi postojem určité přezíravosti.

POMŮCKY KE ZPYTOVÁNÍ SVĚDOMÍ

 Zpytování svědomí není pouhým vypočítáním našich hříchů. Je modlitbou, kdy v upřímnosti a pravdě stojíme před Bohem. Všechny návody na zpytování budou vždy nedokonalé ve srovnání s otevřením našeho raněného srdce před milujícím Otcem. Když se připravujeme na zpověď, nechme se ovlivnit i intuicí vlastního srdce.

NĚKOLIK PODNĚTŮ KE ZPYTOVÁNÍ SVĚDOMÍ:

 "MILUJ Pána, svého BOHA, celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou myslí a celou svou silou... Miluj svého BLIŽNÍHO jako SÁM SEBE." (Mk 12, 30 - 31).

• První otázky by se měly týkat našeho postoje vůči Bohu.

• Dále zkoumáme postoje a chování vůči bližním: partnerovi, rodině, přátelům, rodičům...

• Odpuštění bližním je dalším důležitým krokem. Kdybychom se nechtěli s druhými smířit, znamenalo by to, že svých hříchů nelitujeme.

• Ke zpytování svědomí patří též reflexe vztahu k sobě, protože z Ježíšových slov vyplývá i nutnost této formy lásky. Je ale třeba rozlišit sebestřednost, sobectví a sebelásku od opravdové lásky. Ten, kdo neumí milovat sám sebe, není též schopen lásky ke svým bližním.

• Významným hříchem je pýcha, která nás trápí pomyšlením, že nejsme takoví, jakými by nás chtěla mít ...

• Nezřídka žijeme ve zbytečných obavách o sebe a své bližní. A strachem trápíme i ostatní, poněvadž se snažíme ovlivnit to, co na nás nezáleží. Poddávání se strachu je projevem nedostatku důvěry vůči Bohu.

LÍTOST NAD HŘÍCHY A VYZNÁNÍ

 Lítost spočívá nejprve v uznání zla a zkázy, které způsobil hřích v nás samých, v bližních a dokonce i Bohu. Získat odpuštění je možné jenom tehdy, když upřímně uznáváme zlo svých hříchů a vyznáváme je před Bohem.

LÍTOST JE PROSBOU

 Naše lítost se projevuje tím, že svěříme své hříchy Božímu milosrdenství. Lítost je upřímnou prosbou, aby vzal naše nepravosti na sebe a aby nás chránil před následky našich hříchů.

ROZHODNUTÍ K NÁPRAVĚ

 Vyznání hříchů musí být spojeno s upřímným předsevzetím napříště se jich nedopouštět. Rozhodnutí k nápravě není "dodatkem" ke svátosti pokání, ale vyplývá z její podstaty. Zpověď totiž nespočívá na přiznání se k našim slabostem před knězem, ale ukazuje, že jsme se rozhodli s nimi bojovat.

 SVÁTOST SMÍŘENÍ JE ZVLÁŠTNÍM MÍSTEM, KDE ČLOVĚK ZRANĚNÝ VLASTNÍM HŘÍCHEM MŮŽE ZCELA OTEVŘÍT SVOJE SRDCE UZDRAVUJÍCÍ SÍLE LÁSKY BOŽI. JE MÍSTEM, KDE MŮŽE VYPOVĚDĚT V ÚPLNOSTI, CO HO NEJVÍCE BOLÍ A TRÁPÍ.

 Zpracováno: podle knihy Jozefa Augustyna Příprava na svátost smířeni, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství www.kna.cz; Leták vydalo: Pastorační středisko, Thákurova 3, Praha 6; www.vira.cz. Tisk: Grantis s.r.o.; Ústí n. Orlicí: www.grantis.cz

 

 Sdružení pro záchranu historické památky – kostela Sv. Vavřince v Tasnovicích děkuje Městskému úřadu v Horšovském Týně, panu starostovi a všem, kteří nám pomáhají opravit tuto historickou památku. Přejeme všem zdraví a spokojenost a těšíme se na spolupráci. Občanské sdružení Tasnovice

Tříkrálová sbírka

 Podobně jako na mnohých jiných místech naší republiky i v Horšovském Týně se v roce 2008 uskutečnila Tříkrálová sbírka. Byla organizovaná místní charitou a zapojilo se do ní mnoho ochotných lidí: přes dvacet dospělých a třicet tři dětí. Sbírka proběhla ve dnech 4. 1. - 11. 1. 2008, ale její příprava trvala od léta 2007.

 Museli jsme zajistit dostatečný počet koledníků, oblečení pro ně, zázemí pro všechny po celou dobu sbírky, občerstvení, dospělé vedoucí (těch bychom potřebovali více), rozdělení města na části, a neméně důležité administrativní záležitosti – zapečetěné pokladničky, průkazky dospělých vedoucích, uschování pokladniček, přepočtení pokladniček, odevzdání peněz do banky a mnoho dalšího. Nevím o žádném problému, který by se během sbírky vyskytl. Snad jsme tedy organizačně uspěli.
 Při koledování byli někteří spoluobčané koledníky zaskočeni. Nevěděli, jak mají reagovat. Zpěv koledníků však většinou vykouzlil na jejich tvářích úsměvy a tito lidé asi i pochopili smysl Tříkrálové sbírky: NĚKTEŘÍ LIDÉ POTŘEBUJÍ POMOC. A my se o to  společně snažíme. Tito lidé otevřeli dveře, protože otevřeli svá srdce.

 Někteří spoluobčané na koledníky dokonce čekali a volali, měli připravené i „dobroty” pro děti a peníze pro potřebné. Bylo jim jasné, kde chtějí svůj příbytek označit křídou, zpívali s námi společně koledu, pochválili, poděkovali, politovali nás, když viděli, jak jsme zmrzlí. Často se nám ani nechtělo odejít. Museli jsme slíbit, že příští rok „opět”.

 Společně s mnohými jsme prožili radost dávat. Koleda 2008 skončila. Ať žije koleda 2009. Kéž se stále více vytrácí lhostejnost a sobeckost.

 Všem pomocníkům patří vřelé díky. Byli jste skvělí.

A dárcům děkujeme. Darovali jste v Horšovském Týně 40 044,- Kč. To nikdo nečekal.

Farní charita Horšovský Týn