„Tak to se nějak Pánu Bohu nepovedlo…“, říkal mi jeden známý po nějaké katastrofě asi před půlrokem. „Pánu Bohu? A kdo ho prosil? Jsou předpovězeny daleko horší věci…“ Na to jenom kroutil hlavou, nemyslel to nijak zle.
Četl jsem už před 20ti lety o trestech (jak se tam výslovně říká), které byly předpovězeny. Očima dnešních lidí samé přírodní katastrofy, které se dnes „vysvětlují“ např. tak, že „příroda se na nás hněvá“ za to, jak se k ní chováme. I moderní teologie se už vyhýbá výrazům, že Bůh se hněvá, „člověk přece dostal od Boha svobodu…“ a hodně se to zdůrazňuje, aby se jaksi udržel krok s liberalismem. „Člověk si přece může dělat co chce! Člověk je pánem!“ říkají totiž liberálové. „Nikdo mi nemá do života co mluvit, natož pak poroučet!“ … říkají ti nejhrubší.
Ale i ti nejotrlejší „umělci“ satanisté, mohli spatřit, s mrazením v zádech, co to znamená, když vše hoří nebo je vše pod vodou. Ale to ještě není vše. Opravdu, jsou předpovězeny nepěkné věci!
Lidé nechtějí vidět souvislost s morálkou. Přitom Písmo sv. říká: „Nedělej nic zlého a nic zlého se ti nepřihodí.“
Proč takové tresty? Říká se přece, že lidé byli vždycky zlí i dobří… Dosud nikdy se tak rafinovaně nepoužíval intelekt a sofistikované vynálezy k ničení jako dnes. Lidé si hrají na titany a … opravdu, všechno skončí jako titanik, jehož stěny v podpalubí byly popsány rouhavými hesly od dělníků z loděnic. Copak není společnost „popsaná“ takovými hesly a bilbordy? Co běží v kině a televizi, jak se lidé baví? Dokonce i na Štědrý večer, o Půlnoční, bylo slyšet do poloprázdného kostela hluk z okolních hospod.
V čem je taková výjimečnost hříchů dnešních lidí? V tom, že na to doplácejí ti nejmenší, nejnevinnější, nejčistší - děti!
O svádění dětí ke hříchu říká Ježíš: „Kdo by pohoršil (svedl ke hříchu) jedno z těchto maličkých, bylo by pro něho lépe, kdyby mu přivázali na krk mlýnský kámen a hodili ho do moře. Amen pravím Vám, že jejich andělé v nebi hledí na Boží Tvář.“
Všechny tresty, které se dotkly někoho jiného, jsou pro nás výstrahou. Apoštol Petr říká ve svém listě: „Bůh neušetřil ani anděly, kteří ho uráželi svou pýchou.“
Pán Ježíš mluví o budoucích věcech: „Pohoršení musejí přijít, ale běda tomu, skrze koho pohoršení přichází.“ (Běda tomu, kdo kazí druhé.)
Když se Abrahám modlil, aby Bůh zachránil Sodomu, Bůh mu odpověděl: „Najdu-li tam ve městě deset spravedlivých, odpustím kvůli nim celému městu.“
Jindy, když mluvil Ježíš o budoucnosti, řekl: „Bděte a modlete se v každé době, abyste mohli tomu všemu uniknout a stanout před Synem člověka.“
Mnoho se dnes mluví o konci světa, točí se o tom filmy, ale kdy přijde, nikdo nemůže vědět. Pán Ježíš řekl, že „o té hodině nikdo neví, jen Otec“. Kdyby tedy někdo tvrdil, že to ví, hlásá bludy. Ale zároveň nás Pán Ježíš vybízí, abychom byli stále připraveni. Konec světa pro nás v podstatě nastává ve chvíli, kdy ze světa odcházíme.
Sodoma byla tvrdě potrestána a zanikla, ale ostatní svět trvá do dneška. Pán Ježíš také řekl: „Kdyby se v Sodomě staly takové zázraky jako u Vás, byla by do dneška.“ A dále řekl: „Mužové z Ninive povstanou na soudu proti tomuto pokolení, protože oni se po Jonášově kázání obrátili, a zde je přece někdo více než Jonáš…“ Sám Bůh nás totiž učil, jak máme žít, abychom žili věčně.
Lidé jsou stvořeni, aby přemáhali zlého ducha, který jim závidí přízeň Boží a věčné štěstí. Někteří se místo toho dávají do služeb zlého a vysmívají se Bohu, největšímu dobrodinci. Zkuste prokazovat někomu dobro, kdo se Vám vysměje… Bůh to všechno vnímá. Vnímavost je úměrná lásce. A k takové lásce je třeba se vrátit!
Jak se můžeme bránit proti zlému? V deníčku sestry Faustiny čteme: V pátek 13. (září 1935) večer, když jsem byla ve své cele, uviděla jsem anděla - vykonavatele Božího hněvu. Měl světlé šaty, zářící obličej, pod nohama oblak, z oblaku vycházely hromy a blesky do jeho rukou a z jeho rukou vycházely a teprve dopadaly na zem.
Jakmile jsem toto znamení Božího hněvu, které mělo zasáhnout zemi a zvláště jisté místo, které ze spravedlivých důvodů nemohu jmenovat, spatřila, začala jsem prosit anděla, aby ještě na chvíli zadržel, že svět bude činit pokání. Avšak vůči Božímu hněvu má prosba byla ničím. Tu jsem uviděla Nejsvětější Trojici. Do hloubi mne pronikla velikost jeho majestátu a neodvažovala jsem se zopakovat svou prosbu. V téže chvíli jsem pocítila v duši sílu Ježíšovy milosti, která v mé duši bydlí; ve chvíli, kdy jsem si tu milost uvědomila, jsem byla vytržena před Boží stolec. Ach, jak veliký je náš Pán a Bůh a jak nesmírná je jeho svatost. Nebudu se pokoušet popisovat tu velikost, neboť zakrátko ho všichni uvidíme takového, jaký je. Začala jsem Boha prosit za svět slovy, která jsem vnitřně slyšela. Když jsem se takto modlila, uviděla jsem bezmocnost anděla, který nemohl vykonat spravedlivý trest, jaký si ty hříchy zasluhovaly. Ještě nikdy jsem se nemodlila s takovou vnitřní silou jako tehdy. Toto jsou slova, kterými jsem Boha prosila: Věčný Otče, obětuji Ti tělo a krev, duši i božství Tvého nejmilejšího Syna a našeho Pána Ježíše Krista za hříchy naše i celého světa; pro jeho bolestné utrpení buď k nám milosrdný.
Poněvadž se na Ministerstvu školství ČR objevily nemravné požadavky ohledně výchovy dětí, žádají naši biskupové, abychom zveřejnili následující řádky:
Chraňme své děti před negativním vlivem lidí bez morálky! Mluvme s dětmi o tom, co je zajímá, o čem ve svém okolí slyší. Mluvme s nimi o zamilovanosti, lásce, přátelství a dejme správné a jasné místo cestě k lásce trvalé a k pevné rodině. Po tom naše děti touží a to chtějí. Začněme v rodině.
Ve škole bude stále mnoho dětí, jejichž rodiče nechtějí, nemohou, neumějí o tomto tématu mluvit. Hledejme lidi, pedagogy, kteří zde podpoří cíle nás rodičů. Navrhněme formy výuky, které neuráží, vedou k sebeúctě i úctě k druhému, k toleranci a spolupráci. Zajímejme se o školu, podporujme ji, diskutujme, navrhujme formu výuky, která zohlední hodnoty, kterých si vážíme.
Kroky dobré cesty k výchově k trvalé lásce a zodpovědnému rodičovství:
Začínejte v rodině včas. Vaše dítě by mělo být informované a vzdělané, aby jej neučila ulice, ale ono bylo učiteli jiných dětí o úctě a lásce.
Co mohu udělat pro ostatní?
Upozorněte na toto téma lidi dobré vůle ve svém okolí – mateřská centra, schránky, obecních nástěnek, kostely aj. Spolupracujte s různými organizacemi. Můžete napsat svůj názor ředitelce odboru Jiřině Tiché zodpovědné z titulu své funkce za výchovu: PaedDr. Jiřina Tichá, ředitelka odboru předškolního, základního a základního uměleckého vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, tel.: +420 234 813 122, email: jirina.ticha@msmt.cz