Ježíši ukřižovaný, smiluj se nad námi!

Mnoho bylo již řečeno o významu Velikonočních svátků, přesto si málo uvědomuje jejich velkolepou radostnou zvěst. Jestliže většina lidí chápe Vánoce jako svátky radosti a veselí, zatímco Velikonoce zužuje pouze na jejich bolestný rozměr, pak my, kteří se nazýváme Kristovi bychom měli lépe rozumět jejich skutečnému významu. Vždyť utrpení Pána Ježíše na Velký pátek je předzvěstí Jeho slavného vítězství nad smrtí a také, kdyby nebylo utrpení, nebylo by ani zmrtvýchvstání a v konečném důsledku ani vstupu Pána do věčné slávy ke svému nebeskému Otci.

Je pravda, že mnozí z nás to přijmou jako jedno z mnoha dogmat církve a dále se nad tím nezamýšlejí. Někteří opravdu pochopí, že skutečně právě v tomto čase se uskutečňuje naše spása, protože Bůh sám ve své lásce dává největší možnou oběť za celé lidstvo. Oběť by nebyla obětí, kdyby jí nedoprovázelo velké utrpení, protože je to však oběť Boží, On sám touto obětí není zmařen (jak to bylo u obětí vykonaných lidmi), ale naopak je oslaven. Oběť se proměňuje ve velkolepý čin otevření brány k věčnému Životu, návratu k Otci. Smrt je překonána, brána Života otevřena a Bůh svou slávu předává nám. Málokdo si ale uvědomí, že zvěst Velikonoc se vztahuje na každého konkrétního člověka, který následuje Krista. Dotýká se ho zcela osobně a mimořádně v jeho konkrétním životě. Cesta k věčnému životu k Otci je totiž pro každého, po vzoru Pána Ježíše, cestou oběti, nemůže to být jinak.

V podobném smyslu vyznívá i podobenství o pšeničném zrnu v Janově evangeliu. Pšeničné zrno v sobě skrývá velký potenciál. Je malé, ale přesto v sobě má od počátku vše nutné k tomu, aby vydalo nesmírný užitek. Vše je v něm již obsaženo, ale samo o sobě v takovém stavu, v jakém je, není pro nikoho užitečné. Tento potenciál se projeví až tehdy, když se samotné zrno zahrabe do země tak, že není vůbec vidět. Teprve potom, až když je zapomenuto, a nikdo neví, kde je uloženo, teprve tehdy se všechen jeho potenciál může rozvinout a stane se z něho pšenice, z které mají užitek mnozí.

Podobně i s člověkem. Díky Kristově smrti máme brány k Věčnosti stále otevřeny. Proto abychom jimi mohl projít však musíme umřít sami sobě. Není zde řeč o fyzické smrti, ale o smrti duchovní. Umřít sám sobě znamená zmařit v sobě všechny přirozené náklonnosti, touhy a návyky, které bezprostředně nevedou k Bohu a zároveň přijímat všechny těžkosti, zkoušky a překážky, které k cestě za Bohem vedou. To je cesta kříže a cesta oběti pro každého člověka, která jediná vede k věčnému Životu, k návratu k Otci, nebo-li k věčné radosti, blaženosti… K čemu je přeci člověku pouze tušení vlastní důležitosti, anebo hledání její nesprávné podoby v tomto světě? Lidé dobře cítí, jak velmi jsou důležití, ale nechápou, že je to pouze ve vztahu k Bohu. Jakákoliv jiná důležitost v tomto světě je pouze dětskou hrou, ubohým pokřiveným obrazem skutečné důstojnosti člověka, který nikdy nepřináší pravé štěstí. Ve vztahu k našemu nebeskému Otci máme nekonečné množství milostí a tou největší je právě možnost být v Jeho přítomnosti. K tomu je však potřeba, abychom sami do krajnosti poznali, že sami ze sebe nic nemáme, nic nejsme a i tu nejnepatrnější věc přijímáme z Božích rukou. Jiným způsobem, než tímto bolestným umíráním sami sobě, totiž ani nejsme schopni poznat, jak daleko jsme se od Boha a od Jeho lásky vzdálili. Jsme to my, kteří před Ním prcháme, i když si to často neuvědomujeme. On nás k sobě stále volá, otevřel nám nebe a díky oběti svého Syna nám dal klíče k věčnému životu. Cesta kříže je skutečně cestou utrpení pro každého, kdo touží po věčném životě, zároveň je ale v samotném kříži tolik milosti, že ji nejsme sto pochopit. Velikonoce jsou radostné svátky, i když v sobě mají utrpení. Pravá radost ovšem není chvilkový pocit úlevy, ale spíše vědomí toho, že vše, co se děje, je z Boží ruky, a tudíž je to samo o sobě dobré a směřuje to ke konečnému naplnění a k mému návratu do nebeského domova a do náruče Otce. (Mgr. Lenka Moravcová)

V Horšovském Týně, v kostele Sv. Petra a Pavla:

Pondělí až středa ........... 18:00 hod.

- před tím Křížová cesta v17:00 hod.

- Srby ……………. 8:30 hod.

- Bělá /Radbuzou ... 9:00 hod.

- Miřkov ……….. 17:30 hod.

Velikonoční pondělí H.Týn ......... 10:30 hod.