Květen 2012

 „Ježíš stanul mezi svými učedníky a řekl jim: „Pokoj Vám!“ Po těch slovech na ně dechl a řekl a řekl jim: Přijměte Ducha svatého. Komu hříchy odpustíte, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou.“ [ Jan 20:22n ]

 Poslední květnovou neděli letos slavíme Letnice – Hod Boží svatodušní (pohyblivé svátky – 50. den po Velikonocích). Co napsat o Duchu svatém? Vždyť by na to nestačila celá knihovna. Duch svatý prostupuje Písmo, protože Písmo je sepsáno pod Jeho působením. Duch svatý působí ve svátostech a v milostech, kterými nás posvěcuje. Jen modlitba v Duchu svatém skutečně volá k Nebeskému Otci. Teologové říkají, že osoba, Duch svatý, má původ v intenzitě lásky mezi Otcem a Synem. Proto při Jeho působení lze cítit příliv bezpředmětné lásky. Často se ale stává, že člověk pod vlivem slastného pocitu lásky, zapomene na to, že Duch svatý je především osoba, která působí různým způsobem, a ztotožňuje Jeho působení s Ním samotným. To je ovšem velká chyba a toto lidské domýšlení se může stát velmi nebezpečným, zvlášť v dnešní době. Hned se pokusím vysvětlit proč.

 Lidé dnešní doby, žijící především ve „vyspělých“ společnostech, velice lační po smyslových prožitcích a neobvyklých intenzivních pocitech. Je to dáno jakousi hromadnou otupělostí společnosti, která je přesycena útoky na smysly člověka v podobě nadkonzumu (v oblasti potravy, technologie, zábavy…), který naprosto vystřídal přirozený duchovní rozměr člověka. Protože ale Bůh Otec vložil do každého svého stvoření bez rozdílu touhu po Něm, tato touha, člověkem jakkoliv potlačená, projevuje se v podobě neustálého pnutí a neklidu, který člověka pronásleduje, ať je kdekoli a dělá cokoli. Tento přirozený neklid je dnes potlačován těmi nejrafinovanějšími narkotiky, které kdy lidstvo vymyslelo. Každý ale ví, že požití jedné dávky opia jen vyvolá nepřekonatelnou touhu po dalším opiu a s každou další várkou se pocit prázdnoty jen zvětšuje. Člověk je však těmito narkotiky ovládán tak, že i když je už zcela otupělý a zničený, potřebuje je jen k prostému přežívání. Stávají se jakýmsi zástupným důvodem proto, aby si člověk nevzal život hned teď sám, ale počkal, až ho tato narkotika postupně zničí. Bůh však nechce, aby ani jeden člověk nezahynul, všechny své děti chce přivést k sobě! Proto i přes toto naše hromadné narkomanství, neustále buší na srdce člověka nejrůznějšími způsoby a čeká, kdo ve svém deliriu aspoň z dálky zaslechne Jeho hlas.

 Bůh ví, že jsme civilizací smyslů, a že lidé prahnou po intenzivních prožitcích. Sesílá proto Ducha svatého s určitým plánem, určitým programem pro každého z nás, aby svým působením naplnil to, co člověk sám zalepuje ubohými náhražkami. Když se tedy otevřeme Jeho působení, skutečně můžeme být najednou povzneseni a obdarováni různými milostmi, po kterých prahneme. Nesmíme se ovšem stát na těchto milostech závislými. Jinak bychom upadli do podobného stavu, jako když jsme vyhledávali tyto náhražky ve světě. Nikdy nezaměňujme působení Ducha svatého s Ním samotným. Duch svatý působí jednou tímto způsobem a podruhé zcela jiným, který bychom naprosto neočekávali.

 Křesťané, kteří se soustředí pouze na tyto intenzivní pocity často odpadají k různým alternativním směrům, transcendentálním meditacím, holotropnímu dýchání a jiným, které podobné pocity násilím vyvolávají. Zde však už není Duch svatý, ale naopak, taková duše se v tomto stavu může otevřít působení Zlého, který účinně napodobuje působení Ducha svatého. A to vede mnohdy k tragickému konci. Proto Vás prosím, smiřte se s tím, že Duch svatý, jako božská osoba, bude na tomto světě pro nás neuchopitelný podobně jako Otec a Syn. Nemůžeme ho žádným způsobem zmanipulovat a použít. Jestliže od něj obdržíme nějakou milost v modlitbě, v přijetí svátosti nebo jinde, pokorně ji s vděčností přijměme. Nelpěme však na ni a nemysleme si, že Bůh s námi není, když najednou nic necítíme. On pouze chce, abychom lpěli pouze na Něm a ne na našich pocitech a prožitcích, tak bychom klamali sami sebe. Vždyť On není pocit, jakkoliv krásný a velký, On je někdo daleko víc, někdo, koho nejsme schopni na zemi obsáhnout, na Věčnosti však vše skryté a nepochopitelné bude odhaleno! To je pravá víra a pravá naděje každého Božího dítěte.

Bohu díky! (Mgr. Lenka Moravcová)