Blahoslavení, kteří neviděli, a uvěřili [Jan 20, 29] leden 2012

„Proste a bude vám dáno; hledejte a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno.“ [Mt 7,7]

 Milé duše, otvírá se před námi nový rok, v kalendáři označený 2012, který v mnohých vyvolává pocit strachu, nejistoty a ohrožení. Lidé se více zamýšlí nad svým životem a nad smyslem života vůbec, a to je velmi potřeba. Všechny další obavy jsou nemístné, neboť nám nepřísluší dohadovat se o konci času. Výsadou Boží lásky je však to, že vše negativní dokáže obrátit v náš prospěch. Zamýšlení nad vlastním životem je v tomto případě to největší dobro, které, z těchto jinak velice deprimujících scénářů, můžeme získat.

 Na začátku každého nového roku nedokážeme dohlédnout na jeho konec. Nevíme, co nám přinese a nevíme, zda se jeho konce dočkáme. Přesto právě na jeho začátku do něj vkládáme mnoho svých přání, tužeb a doufání, že nám přinese mnoho dobrého. Bohužel, v průběhu roku, zklamáni vývojem událostí, které se často neodvíjí dle našich představ, postupně od těchto přání ustupujeme nebo dokonce propadáme skepsi. Skutečně, není v našich silách dohlédnout konce roku a není v našich silách splnit si sami ani jediné přání. To však není důvod k beznaději. Potíž není v tom, že si něco přejeme, ale že se spoléháme na mylné věci (především jen na sebe) a také v tom, že nevíme, co je pro nás dobré a co si tedy přát. Přesto je tu někdo, kdo říká: „Proste a bude vám dáno; hledejte a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno.“ Nikdo jiný, než Bůh sám, totiž nemůže naplnit naše touhy, a On si to velice přeje.

 Lidé mívají strach svěřit své touhy Pánu Bohu ze dvou hlavních důvodů. První důvod se na první pohled nejeví tak těžký, ale vyžaduje alespoň minimum sebezáporu. Lidé totiž často podvědomě tuší, že to co si přejí, není k jejich opravdovému prospěchu, ale spíše k uspokojení sobeckých zájmů. Tuší také, že i když si něco umíněně přejí, splnění tohoto přání, jim nepřinese očekávané uspokojení. Kvůli tomu se neodvažují svěřit své přání Bohu, neboť nevěří, že jim ho Bůh chce splnit. A může to být pravda. Toto podvědomé tušení je totiž Božím paprskem, který nám odhaluje skutečnost. Přesto však i přes všechny pochyby je dobré a dokonce potřebné Boha prosit, protože i když nám nesplní naše sobecké přání, dá nám poznání, že to, co si přejeme, vlastně vůbec nepotřebujeme, nebo nám vnukne přání jiné, které nám okamžitě splní, neboť teprve toto přání je k našemu skutečnému prospěchu a radosti. Proto milé duše rozhodně proste, hledejte a tlučte na jeho „dveře“, ať si přejete cokoliv. Vždy vám bude dáno a vždy otevřeno.

 Pak je zde ale ještě jedna daleko palčivější věc, kvůli které lidé Pána Boha neprosí, a sice proto, že nevěří, nebo si myslí, že nevěří, nebo že věří málo. Pán Ježíš říká: „Blahoslavení, kteří neviděli, a uvěřili“. Jsou to slova plná naděje, ale v mnoha lidech dnešní doby vyvolávají spíše pocity sklíčenosti. Říkají si:…“chci věřit, ale nevím jak, neumím, je to těžké…“ Pán Ježíš nechce, abychom byli sklíčení a trápily se, ale abychom se radovaly a žily v lásce. On nás neodsuzuje, protože neumíme věřit, nebo že věříme málo. Vždyť právě proto se stal člověkem a přijal tělo, aby poznal všechny naše slabosti a naši bídu a proměnil ji ve slávu Boží. A copak si myslíte, že nezná naši dobu a neví, jak je víra v této době ohrožena? Je to velké tajemství, že i přesto nás miluje, nemůže totiž jinak! Miluje nás tak, že se spokojí i s naší touhou po víře! Neklesejte proto na mysli, jestli o sobě pochybujete, a nemyslete si, že se bude zlobit, když mu řeknete: „Můj Bože, nedokážu věřit, ale chci, pomoz mi“ nebo „má víra je tak slabá, ale Ty můžeš všechno“. Buďte si jistí, že v tom okamžiku chytíte Boha za srdce a On udělá všechno proto, aby Vaši víru posílil. Čeká jen na první impuls, na Vaše první zavolání a vše ostatní zařídí sám. Jestli budete čekat na to, až se naučíte věřit, až vy samy posilníte svou víru, možná se také nedočkáte a nikdy nebudete mít odvahu se k Bohu obrátit. On se však spokojí s tím, co máte právě teď. Dejte mu svou „ubohou“ víru, dejte mu své pochyby a nic neskrývejte. Neodsoudí Vás, vždyť Vás zná, ale naopak, celé nebe se rozzáří Jeho radostí, neboť tím jste Mu dovolily, aby On sám přispěchal se svou Láskou. A to je to, co si přeje, to je to, co On sám je: Láska bez výhrady!

 A to je také největší radostné poselství pro rok 2012 i všech roků dalších, dokonce až do věčnosti. Bohu díky! Lenka Moravcová

 Slavnostní požehnání na začátku nového roku:

 Bůh, z něhož pramení veškeré požehnání, kéž Vám dá svou milost, chrání Vás po celý rok – kéž Vám žehná.

 Kéž nedopustí, aby se Vaše víra porušila, kéž dá, abyste byli v naději trpěliví a v lásce velkodušní a abyste vytrvali až do konce – kéž Vám žehná.

 Kéž vždycky slyší Vaše modlitby, kéž dá Vašim dnům svůj řád a mír a vede Vás po cestě spásy – kéž Vám žehná.

 Požehnání všemohoucího Boha – Otce i Syna i Ducha svatého – ať na Vás sestoupí a zůstane s Vámi vždycky.

 P. Josef Prchal