Červen 2013

Každoročně se slaví celocírkevně deset slavností, které jsou na úrovni neděle - proto např. v sousedním Německu, Polsku a Rakousku mají v ty dny volno. Některé tyto slavnosti mají základ ve Vyznání víry, jiné jsou oslavou mučedníků (Sv. Petra a Pavla) a některé byly ustanoveny na základě soukromých zjevení, např. Slavnost Těla a Krve Páně (Božího Těla) a Slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Mezi všemi zjeveními Božského Srdce Markétě Marii zůstává věčně slavné to, které se událo 16. června 1675 – více než 100 let před krvavou francouzskou revolucí, ve které bylo povražděno také 300.000 katolických kněží. Letos připadá slavnost Nejsvětějšího Srdce na 7. června.

Srdce

Zjevení Božského Srdce Markétě Marii Alacoque

Byl to den v oktávu Božího Těla a Markéta Marie (řeholnice v Paray Le Monial) klečela před oltářem s očima upřenýma na svatostánek a modlila s velkou vroucností jako obvykle. Najednou se jí zjevil Pán Ježíš, stojící na oltáři. Ukazoval na své srdce a řekl:

„Pohleď na moje srdce, jež tak milovalo lidi, že ničeho nešetřilo, takže se vyčerpalo, aby jim dokázalo svou lásku. A na oplátku se mi dostává většinou jen nevděčnost, poněvadž mě nepřestali urážet svou lhostejností a svatokrádežemi, chladností a opovržením, jež mají pro mě ve svatém přijímání, jež je svátostí mé lásky. A nejvíce mě trápí, že to jsou často srdce mně zasvěcená, jež mě tak urážejí.

Jako náhradu těchto urážek tě žádám, aby byl ustanoven v církvi zvláštní svátek k uctění mého Božského Srdce. Chtěl bych, aby tento svátek se slavil první pátek, jenž následuje po Oktávu Božího Těla. Přeji si, aby v tento den všichni přistoupili ke svatému přijímání a obětovali je k uctění mého Srdce a aby se mi nabídla čestná náhrada s náležitým pokáním za urážky, jichž se mi dostalo. Já ti slibuji, že mé srdce se přičiní o hojný proud zvláštní přízně mé lásky všem, kteří mi budou prokazovat úctu nebo mě budou usmiřovat a těšit svým příkladem a slovy.

„Jednou jsem klečela“, vypráví Markéta Marie, „před vystavenou Nejsvětější svátostí a klaněla jsem se Ježíši pod závojem Eucharistie. Znenadání jsem uviděla svého Božského Mistra celého obklopeného slávou s pěti zářivými ranami, zářivějšími než slunce. Plameny vycházely ze všech stran jeho posvátného lidství, především pak z jeho velebné hrudi, jež vypadala jako výheň. Ježíš poodhrnul svůj oděv a ukázal mi své srdce. Ukázal mi je jako trůn planoucího ohniska, zářícího do všech stran, čistě jako křišťál. Otevřená rána, jež mu byla způsobena na kříži, se také zřetelně ukázala. Kolem tohoto Nejsvětějšího Srdce byla trnová koruna a kříž je převyšoval. Náš Pán mi řekl: „Mé Božské srdce je tak zanícené láskou k lidem, že nemůže více ukrývat v sobě plameny své stravující lásky a je třeba, aby ji rozšířilo prostřednictvím tebe, aby se tak projevilo a tím obohatilo lidi svými drahocennými poklady. Já ti odkryji tyto poklady a ty uvidíš v mém Srdci milosti posvěcující a uzdravující, jež jsou nezbytné k získání hříšníků z propasti zatracení. Já jsem si tě vybral ke splnění tohoto velkého plánu. Lidská nevděčnost je citelnější, než všechno to, co jsem trpěl při svém umučení. Jestliže by mi odepřeli náhradu lásky, považoval bych za málo všechno to, co jsem za ně vytrpěl a chtěl bych, kdyby to bylo možné, trpět ještě více. Ale nevděční lidé nemají pro mě než chladnost a odmítání přes všechny mé snahy prokázat jim dobro. Alespoň ty mi udělej tu radost a nahrazuj jejich nevděčnost, tak jak nejlépe umíš; přijímej mě v Nejsvětější svátosti častěji, než ti to budou dovolovat – přijímej mě nejen na první pátek každého měsíce. Všechny noci ze čtvrtka na pátek vstávej a poklekej od 11 hodin do půlnoci, aby ses sjednotila se mnou ve smrtelném zápase, kdy jsem byl Jidášem zrazen, v pokorné modlitbě za hříšníky“.

Deset slavností na úrovni neděle

K tomu byly v naší zemi ještě přidány: